Na kurz Alfa pro mládež jsem přišla coby „hledající“ se svým věřícím přítelem. Do doby, než jsem se přistěhovala do Prahy, jsem víru nijak víc nehledala, neprožívala a hlavně jí pořádně nerozuměla, i když je pravda, že jsem o víře už nějakou dobu přemýšlela.

V Praze jsem začala chodit na mše a více se o víru zajímat, ptát se sebe i okolí na spoustu otázek ohledně Boha, církve nebo i konkrétnějších věcí jako je například průběh mše. A pak jsem se dozvěděla o Alfě. I přes velký strach a stud jsem na první setkání šla a dnes jsem za to nesmírně ráda.

Témata, která se na Alfě řešila, pro mě byla hodně přínosná a diskuze se s každým večerem stávaly zajímavějšími. Pak přišel Alfa víkend, který pro mě jako pro „věřící – začátečnici“ byl dosud asi nejsilnějším duchovním zážitkem v životě.

Po skončení Alfy můžu říct, že jsem Bohu blíž, že nemám v hlavě takový zmatek a že jsem u sebe zaznamenala výrazný „duchovní posun“. A jako bonus jsem potkala spoustu zajímavých a skvělých lidí, které snad už mohu nazvat kamarády a přáteli.

Chtěla bych moc poděkovat všem, kdo se podíleli na pořádání Alfy, jak na pondělních setkáních, tak na víkendu. A taky jsem ráda, že se budeme i dále setkávat na Betě a společně poznávat Boha ještě víc.

Zuzka